|
|
Formování regionu a proměna jeho rolí v průběhu 20. století: Českomoravská vrchovina
Krajíček, Jan ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Janáč, Jiří (oponent)
Region je v současnosti jedním z nejfrekventovanějších pojmů společenskovědního diskurzu. V pojetí historické vědy přitom jde o teoretický a metodologický koncept, který má již z podstaty svého časoprostorového významu výrazný mezioborový přesah, zejména v kulturní geografii a sociologii. Tato práce se zabývá možnostmi jeho využití v historickém bádání aplikovaném na konkrétní příklad regionu Českomoravské vrchoviny. Práce mapuje dosavadní stav bádání a vývoj přístupů k regionu. Nejdůležitější koncepty, které lze v případě Českomoravské vrchoviny uplatnit, jsou potom podrobně představeny. Českomoravská vrchovina byla zvolena pro svou specifickou roli zaostalé vnitřní periferie, která v průběhu 20. století zformovala do podoby centralizovaného a institucionalizovaného moderního regionu, kraje Vysočina. Základním východiskem je přitom teorie Anssiho Paasiho o formování moderních regionů. Podle ní region během procesu svého utváření k institucionalizovanému a ohraničenému prostoru nenabývá jen fyzického tvaru, ale vyvíjí se také v dimenzi symbolické, vytváří se jeho identita. V neposlední řadě má region též proměnlivou sociální a ekonomickou charakteristiku. Vlivem tohoto formování se pak během 20. století proměňuje způsob, jakým je region vnímán - proměňuje se jeho role. Práce tak sleduje nejen...
|
|
| |
|
|
Česko-bavorské kulturní kontakty v raném středověku
Hasil, Jan ; Klír, Tomáš (vedoucí práce) ; Losert, Hans (oponent) ; Kalhous, David (oponent)
260 10. SOUHRN/ SUMMARY ČESKO-BAVORSKÉ KULTURNÍ KONTAKTY V RANÉM STŘEDOVĚKU Disertační práce na téma Česko-bavorské kulturní kontakty v raném středověku byla zadána v roce 2010 s cílem rozvinutí autorovy diplomové práce, která byla chápaná jako sonda pramenné báze a programová studie,690 do podoby prvního uceleného monografického zpracování této doposud oborově i regionálně roztříštěné problematiky. Zadání práce tehdy předpokládalo "rozhodnout, zda existuje objektivní historický význam tohoto pojmu, nebo jestli (a jakým způsobem) se smysl tohoto termínu posouval a jakým způsobem je třeba v připravované práci s tímto dědictvím zacházet". Dále pak byla definována pětice materiálově orientovaných témat, které měly celkový teoretický koncept testovat na výsečích jinak nezvládnutelně obsáhlé pramenné báze: (i) studie k výpovědním možnostem langsaxu v kontextu řadových pohřebišť, (ii) pokus o užší regionalizaci výskytu esovitých záušnic v návaznosti na sídelní kontext, (iii) revize nálezového fondu z Chebského hradu, (iv) kapitola k problematice elit raně středověkého severovýchodního Bavorska a konečně (v) diskuse s dosavadními koncepcemi toponomastického bádání o fenoménu Slovanstva na česko-bavorském pomezí. Výzkumné aktivity se soustředily zejména okolo projektů GA UK "Česko- bavorské kulturní kontakty v...
|
|
|
Formování regionu a proměna jeho rolí v průběhu 20. století: Českomoravská vrchovina
Krajíček, Jan ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Janáč, Jiří (oponent)
Region je v současnosti jedním z nejfrekventovanějších pojmů společenskovědního diskurzu. V pojetí historické vědy přitom jde o teoretický a metodologický koncept, který má již z podstaty svého časoprostorového významu výrazný mezioborový přesah, zejména v kulturní geografii a sociologii. Tato práce se zabývá možnostmi jeho využití v historickém bádání aplikovaném na konkrétní příklad regionu Českomoravské vrchoviny. Práce mapuje dosavadní stav bádání a vývoj přístupů k regionu. Nejdůležitější koncepty, které lze v případě Českomoravské vrchoviny uplatnit, jsou potom podrobně představeny. Českomoravská vrchovina byla zvolena pro svou specifickou roli zaostalé vnitřní periferie, která v průběhu 20. století zformovala do podoby centralizovaného a institucionalizovaného moderního regionu, kraje Vysočina. Základním východiskem je přitom teorie Anssiho Paasiho o formování moderních regionů. Podle ní region během procesu svého utváření k institucionalizovanému a ohraničenému prostoru nenabývá jen fyzického tvaru, ale vyvíjí se také v dimenzi symbolické, vytváří se jeho identita. V neposlední řadě má region též proměnlivou sociální a ekonomickou charakteristiku. Vlivem tohoto formování se pak během 20. století proměňuje způsob, jakým je region vnímán - proměňuje se jeho role. Práce tak sleduje nejen...
|
|
| |
|
|
Aplikace podnikových informačních systémů a využití účetních dat v regionální ekonomice
HANZAL, Petr
Tato dizertační práce je chápana jako příspěvek k oblasti podnikových informačních systémů podnikatelských subjektů a jejich aplikaci v regionálních vědách. Hlavním cílem je prokázat možnosti používání účetních dat podnikových informačních systémů pro regionální vyhodnocení, například pro regionální statistiku, identifikaci ekonomických aglomerací a analýzu některých prostorových závislostí ekonomických aktivit, pomocí souboru účetních dat, získaného od podnikatelských subjektů. Práce je rozdělena do dvou částí - teoretický rámec a praktická část. Teoretický rámec obsahuje teoretická východiska pro definici informační společnosti, Enterprise Resource Planning (ERP) - podnikových informačních systémů, jejich struktury a nasazení ERP v regionech EU, včetně využití účetních dat z ERP pro regionální vyhodnocení. Dále obsahuje definici regionu a regionálních vztahů jako součást regionální politiky. Další část se zabývá regionálními statistikami a vzájemným srovnáním regionálních ukazatelů, definicemi ekonomických klastrů, firemních sítí a metodiky identifikace ekonomických aglomerací. Je zde uveden i výklad statistických metod, které byly následně použity v praktické části dizertační práce. V praktické části je posléze provedena identifikace ekonomických aglomerací, na příkladu účetních dat, 27 náhodně vybraných podnikatelských subjektů v ČR s celorepublikovou působností, bez ohledu na oborové členění. Dále je provedena analýza prostorových závislostí prodejů a nákupů na dodávané vzdálenosti.
|
|
|
Regionální vnější ekonomické vztahy
VAVERA, Jiří
Studie "vnější ekonomické vztahy regionu" se zabývá otázkami, jak subjekty ve vybraném regionu (okres Prachatice) vedou své hospodářství ve vztahu k subjektům z jiných územních celků a jak tyto hospodářské interakce hromadně popsat. Cílem je charakterizovat vnější ekonomické vztahy regionu na úrovni nižší, než je národní hospodářství jako celek. Literární přehled cituje autory z oboru regionálních věd. Jsou v něm shrnuty základní metody výzkumu dané problematiky. Hlavní část práce popisuje sběr dat o ekonomických aktivitách na dvou úrovních vnějších regionálních vztahů, LAU1 - NUTS1 a LAU1 - LAU1. Data o obratu zboží 114 podniků se subjekty ze zemí EU za roky 2004 ? 2009 na úrovni LAU1 ? NUTS1 byla získána z databáze Intrastat. Údaje o meziregionální směně na úrovni LAU1 ? LAU1 byly získány z účtů tří firem z Prachaticka. Všechna data jsou prezentována několika způsoby v tabulkách, grafech i mapách a také komentována. V práci je také formulován vzorec objektivizující meziregionální vzdálenost tak, aby odpovídala jejímu negativnímu vlivu na velikost meziregionálních vztahů. Převrácená hodnota uvedené vzdálenosti (index) může být použita k predikci těchto vztahů. V závěru práce je hypotéza o platnosti vzorce (indexu) statisticky testována a potvrzena.
|
host ::
RSS.